Velký požár v Borové

  • Dne 11. června 1874, o půltřetí hodině odpoledne, vypukl největší požár v historii naší obce. V necelých dvou hodinách bylo 87 chalup a škola v plamenech. Stalo se tak vzhledem k nedostatku vody a silnému větru. Požár se při velkém větru šířil velmi rychle, než občané z horního konce došli pomáhat hasit na konec dolní, museli se rychle vrátit, protože se požár rozšířil i na jejich chalupy. Většina chalup měla střechy pokryté doškami ze slámy. Nejdéle vzdorovala škola, která měla střechu pokrytou šindelem. Hasičský sbor v obci tehdy ještě nebyl. Na pomoc přijely tři hasičské sbory, první z Levína, další z Nového Hrádku a Olešnice. Bohužel pro velký žár a kouř nemohly hasit uvnitř obce, proto se zaměřily na okrajové chalupy. V té době měla obec Borová 980 obyvatel a 145 chalup.
  • Při požáru nikdo z občanů neuhořel, bylo však mnoho popálených a dosti těch, kteří zachránili jen holé životy. Bylo tehdy mnoho nářku a bědování. Našli se dobrodinci z okolních vesnic a měst, jež zmírňovali bídu nešťastných rodin. Hned druhý den přiváželi chléb, rýži, mouku, slámu pro dobytek ... a to nejen z českých vesnic a měst ale i z obcí pruských. Pomoc poskytly i některé redakce, např. časopis "Krakonoš" z Jičína, v Praze "Národní listy" a "Politika". Největšími dárci byli rakouský císař a český král František Josef I. svým darem 400 zlatých, opočenský kníže Josef František Jeroným Colloredo-Mannsfeld daroval 600 zlatých a náchodský princ Vilém Schaumburg-Lippe 1000 zlatých a šest pytlů mouky. Kostelní sbírky byly rovněž prováděny, přispívali i mnozí bohatší jednotlivci, záložny a také několik spolků z výtěžku divadel a koncertů. Sešlo se hojných příspěvků peněžitých i věcných, ale to zdaleko nestačilo k úplnému krytí škod, jež napáchal živel.
  • Dlouho trvalo, než občané svoje chaloupky znovu postavili. Náchodská záložna všem na stavbu peníze půjčila, ovšem jen na hypotéku. Těžko se splácel dluh nejen zemědělcům, ale zvláště domácím tkalcům, jichž byla převážná většina. Někteří úplně splatili dluh až teprv v první světové válce.
  • Tato velká pohroma působila morálně na všechny i na ty, kteří pohromou postiženi nebyli. Občané se rozhodli, že každoročně vykonají pouť do Rokole, aby si vyprosili na Matce Boží rokolské ochranu před takovou živelnou pohromou. Tento svůj slib plnili věrně a svědomitě vždy v neděli kolem 11.června. Tato tradice byla udržována asi 100 let.
  • 12 let po velkém požáru, když bylo toto neštěstí trochu zaceleno, se na podnět chalupníka Josefa Čápa sešlo několik sousedů, aby se dohodli na zřízení ochranného sboru proti žhavému nepříteli.

Vyhledávání

© SDH Borová 2013 - 2017

Vytvořeno službou Webnode